Díky spolupráci Poradního sboru Rady města Brna pro bezbariérové Brno a Knihovny Jiřího Mahena vznikl unikátní projekt.

V Knihovně pro bezbariérové Brno se každé poslední úterý v měsíci setkávají odborníci na témata bezbariérovosti a další lidé, kteří k tématu mají blízko. Na vystoupení pak naváže řízená diskuze, jejímž cílem je propojit nejrůznější typy aktérů zabývajících se přístupností prostoru a především pak jejich know-how, jak odstraňovat bariéry ve městě, a zlepšovat tak kvalitu života lidí v něm.

Cílem není pokrývat pouze zkušenosti osob neslyšících, nevidomých nebo uživatelů vozíčků, ale i dalších znevýhodněných skupin, což můžou být třeba senioři nebo rodiče s dětmi.

„Hledali jsme platformu, kde by se lidé mohli scházet a diskutovat o všech typech postižení či znevýhodnění. Na začátku bylo nejdůležitější najít kontakty na ty správné lidi,“ vzpomíná Robert Osman z Geografického ústavu Přírodovědecké fakulty MU a Ústavu geoniky AV ČR a současně člen poradního sboru.

Spolu s Osmanem se na projektu podílí také Eliška Bartošová z Filozofické fakulty MU,projektová manažerka knihovny Eva Vojtíšková a ředitelka Knihovny Jiřího Mahena Libuše Nivnická. Připojilo se navíc i Středisko pro pomoc studentům se specifickými nároky Teiresiás, které spolu s Unií neslyšících zajišťuje tlumočení a přepis pro osoby neslyšící a nedoslýchavé.

Cílem však není pokrývat pouze zkušenosti osob neslyšících, nevidomých nebo uživatelů vozíčků. „Chceme se věnovat i seniorům či dětem, kteří také mají speciální požadavky na prostor a často se na ně zapomíná,“ říká Osman. Tématem je i pohyb po městě se psem či zázemí pro těhotné ženy. „Není snadné určit, co znevýhodnění ještě je, a co už není,“ dodává Bartošová s tím, že stejně tak neexistuje jasně dané ohraničení bariéry a toho, co by do projektu ještě mělo být zahrnuto.

Hlavní výzvou setkání, která hostí Knihovna Jiřího Mahena, je efektivní předávání know-how. „Ukazuje se, že předávat ho je někdy stejně těžké jako know-how vytvořit,“ říká Osman. Často je problém, že se lidé neznají, nebo nemají stejný jazyk – každý si představuje něco jiného. Nescházejí se totiž jen lidé s nějakým handicapem, ale i lidé z organizací, kteří se věnující práci s lidmi s nejrůznějším typem znevýhodnění. Cílem je tedy to, aby si vzájemně porozuměli.

„Jak s projektem krůček po krůčku postupujeme, otevírá mi to oči,“ říká Bartošová. „Přemýšlím jinak nad veřejným prostorem a dívám se jinak i na lidi, kteří viditelně vykazují známky postižení. Je důležité se věcem vystavovat a vnímat je,“ tvrdí. Navíc dodává, že se seznámila s nástroji, které bylo potřeba v rámci projektů zajistit, jako jsou indukční smyčky, online přepisy do češtiny a mnohé další. „Na každém setkání jsme o krok blíž k bezbariérové interakci.“

Podle Osmana si navíc účastníci, kteří sami sebe aktuálně nepokládají za znevýhodněné, vlastně vytváří prostor sami pro sebe. „Ač si to mnohdy neuvědomujeme, týkat se to jednou může každého z nás. Stačí si zlomit nohu, anebo prostě jen vyjít na procházku s kočárkem,“ vysvětluje a dodává: „Všichni jednou budeme znevýhodnění.“

Téma na podzim: tichá zkušenost

Nawebu projektumůže každý najít mimo jiné harmonogram plánovaných setkání. Dle Osmana byly při jeho přípravě vytvořeny čtyři dramaturgické kategorie: žitá zkušenost (člověk mluví o své každodenní zkušenosti s postižením), autor a dílo (autor přichází představit svou práci o znevýhodnění), expert z praxe (zkušenost někoho, kdo se přístupností prostoru prakticky zabývá ve svém zaměstnání) a člen poradního sboru (zkušenost s přístupností jednotlivých členů Poradního sboru Rady města Brna pro bezbariérové Brno).

Do začátku letních prázdnin proběhne ještě poslední setkání, a sice 25. června, kde bude přednášet Jana Línová na téma: Přístupy městských samospráv k problematice bezbariérovosti.

Na podzim bude projekt pokračovat dál. „Protože po prázdninách budou do konce kalendářního roku už jen tři setkání, vznikla myšlenka, že je budeme věnovat pouze zkušenosti osob neslyšících a nedoslýchavých,“ říká expert z geografického ústavu s tím, že právě o této skupině toho ví majoritní společnost nejméně.

Zapojit se může každý

Zároveň Osman dodává, že v další tvorbě programu jsou otevřeni návrhům i tipům od veřejnosti případně i účasti přímo na organizaci projektu. „Určitě bychom rádi, aby se zapojily také další obory a instituce, ať už z Pedagogické fakulty nebo Fakulty sociálních studií MU. Smysl by mělo i zahrnutí architektů třeba z VUT,“ říká Osman.