Koordinace velkého množství aktérů: Křenová, Brno

Proč to trvalo 15 let? Z jakého důvodu to nebylo možné realizovat rychleji?

Ilustrační příběh

Píše se rok 2003, uživatel vozíku vyjíždí z domu, přijíždí k zastávce MHD Vlhká a vidí, jak dělníci zvedají tramvajový ostrůvek na výšku podlahy bezbariérové tramvaje, nicméně již z něj nepřipravují bezbariérový sjezd, aby na něj mohl najet a zase sjet. Prosí, přemlouvá, táže se, ale nájezd na ostrůvek nevznikne. Potrvá ještě dlouhých 15 let, než se nástupní ostrůvek bezbariérově spojí s přilehlými chodníky.

Ostrůvek není podle normy, je v zatáčce, není k němu přechod, Dopravní podnik jej v tomto místě nechce a úprava probíhá v rámci opravy, nikoliv v rámci rekonstrukce.

V sousední budově Úřadu práce je umístěna agenda dávek pro osoby se zdravotním postižením. V roce 2014 se tato budova začíná rekonstruovat a v roce 2016 se znovu otevírá ve své bezbariérové podobě.

Po 13 letech se v lokalitě již nachází zvýšený nástupní ostrůvek a bezbariérová budova Úřadu práce. V roce 2017 se Dopravní podnik pouští do celkové rekonstrukce zastávky na bezbariérovou, městská část Brno‑střed dodělává bezbariérové nájezdy a reliéfní dlažbu na přilehlé chodníky a v roce 2018 se na podnět Poradní sboru pro bezbariérové Brno dodělávají i čtyři vyhrazená parkovací stání před Úřadem práce.

Po 15 letech se bezbariérově spojuje 30 metrů dlouhá trasa mezi zastávkou MHD Vlhká a Úřadem práce.

Analýza

Je o poznání snazší realizovat část trasy ve správě jedné instituce než realizovat celou trasu v koordinaci vícero institucí.
Neexistuje jednotná platforma, kde by docházelo ke koordinaci těchto institucí.
Za tuto 30 metrů dlouhou trasu je ve svých částech odpovědno neuvěřitelných 7 institucí:

Magistrát města Brna: vozovka, nástupní ostrůvek, tramvajová trať,
MČ Brno střed: přilehlé chodníky,
Úřad práce České republiky: samotná budova,
Dopravní podnik města Brna (DPMB): správa nástupního ostrůvku, tramvajové tratě,
Brněnské komunikace, a. s.: správa vozovky, chodníků,
Policie ČR – Dopravní inspektorát Brno: dotčený orgán státní správy ve věci bezpečnosti dopravy,
Drážní úřad: povolení rekonstrukce a kolaudace tramvajové trati.

Návrh

Nalezení kontaktních zástupců za každou zúčastněnou instituci.
Vzájemné propojení všech zástupců těchto institucí.
Vytvoření platformy pro jejich systematické setkávání a předávání informací.

Konkrétní realizace v Brně

V reakci na neutěšený vývoj nejen při rekonstrukci ulice Křenová vzniká v roce 2017 Poradní sbor pro bezbariérové Brno, který mimo jiné sdružuje právě zástupce z Dopravního podniku města Brna, Brněnských komunikací, Magistrátu města Brna, vybraných městských částí, a vytváří tak platformu pro vzájemnou koordinaci těchto institucí.

Nástupní ostrůvek s bezbariérovým přístupem a napojením na přechod

Časová osa

2003:
oprava ulice – zvýšení nástupního ostrůvku
2014:
začíná rekonstrukce Úřadu práce
2016:
přístupný Úřad práce
2017:
rekonstrukce ulice – bezbariérové spojení ostrůvku s úřadem
2018:
doplněna vyhrazená parkovací stání

Omezení řešení

Poradní sbor pro bezbariérové Brno je poradním orgánem Rady města Brna, a tím tedy orgánem samosprávy. S odvoláním na vzájemnou oddělenost orgánů státní správy a orgánů samosprávy v Poradním sboru pro bezbariérové Brno chybí zástupci důležitých institucí státní správy, jako například Stavebního úřadu či Dopravního inspektorátu.

Závěry

V oblasti přístupnosti nemá velký smysl budovat bodové bezbariérové úpravy. Je lepší se soustředit na smysluplné bezbariérové celky (trasy).
Každý metr bezbariérové trasy vyžaduje koordinaci velkého počtu nejrůznějších institucí. První případ koordinace bezbariérového celku může trvat velmi dlouho.
I když lze případ ulice Křenové považovat za velmi zdlouhavý, představuje určitý zlom v řešení přístupnosti v Brně. Od tohoto momentu již bylo možné ustavenou platformu využít pro koordinaci každého dalšího případu.

Poprvé to trvá, ale má to smysl. Vzniknou spojení, která dříve neexistovala, ale podruhé se již dají využít.

Slovníček

oprava: Oprava je technologický postup, kterým se opotřebovaná nebo jinak poškozená věc vrátí do původního, resp. použitelného stavu. Opravou se odstraňují účinky částečného fyzického opotřebení nebo jiného poškození za účelem uvedení do předchozího nebo provozuschopného stavu, například výměna povrchu chodníku, výměna dřevěných latí na lavičce, natření. Uvedením do provozuschopného stavu se rozumí provedení opravy i s použitím jiných než původních materiálů, dílů, součástí nebo technologií. Na rozdíl od rekonstrukce se oprava nezaměřuje na významné zkvalitnění objektu, například za účelem bezbariérové konstrukce veřejného prostoru.
rekonstrukce: Rekonstrukce je výrazný zásah do objektu za účelem jeho zhodnocení, resp. vylepšení a rozšíření jeho užívání. Na rozdíl od opravy přináší objektu novou kvalitu, další vlastnosti, vyšší technické zhodnocení, resp. významnější kvalitativní změny. Nejedná se tak pouze o opravu s nápravou poškození, ale o zásadní změnu ve prospěch významně vyšší užitnosti. Rekonstrukce obnáší i počáteční demoliční práce, stavební práce nových prvků, případně i rekonstrukci souvisejících položek (např. rozvodů vody, vytápění, elektroinstalace, podlah, dveří, oken, omítek, ale i povrchu komunikace či výměnu itineráře veřejného prostoru).

celý slovníček →