Překážka vedle vodicí linie: Šilingrovo náměstí, Brno

Jak se používají umělé vodicí linie, signální a varovné pásy?

Ilustrační příběh

Píše se únor roku 2019 a nevidomý pan Mirek jde v Brně po ulici podél budovy. Budova je pro něj přirozenou vodicí linií, kterou si oťukává bílou holí. Dlouho tudy nešel, nicméně se doslechl, že v těchto místech byl vybudován nový signální pás, který mu usnadní přejít vozovku. Dojde tedy k místu, kde bílou holí nahmatá signální pás, jde podél něj, avšak po chvíli narazí do jakési kovové konstrukce. Jeho nárazu si povšimne kolemjdoucí paní a táže se ho, zdali nepotřebuje pomoc. Pan Mirek nahmatá bílou holí okraj této kovové konstrukce a zjistí, že se nachází těsně vedle signálního pásu. Zajímá ho, do čeho to vrazil, a proto se ptá oné kolemjdoucí paní, zdali to je nějaký výkop na chodníku, který je jen dočasný. Paní mu odvětí, že to je tu již druhým rokem a že jde o veřejnou galerii pod širým nebem, na které jsou vystaveny kovové sochy nějakých koček. Jmenuje se Galerie Šilingrák a podle toho, co o tom slyšela, to tu má být natrvalo. Mají se na tomto místě vystavovat umělecká díla různých výtvarníků.

Překážka v podobě sochy je umístěna těsně vedle signálního pásu.

Analýza

Nevidomí lidé potřebují k pohybu po městě vodicí linie, signální a varovné pásy.
Nechodí však po nich, ale v prostoru vedle nich.
Kolem vodicích linií, signálních nebo varovných pásů je proto potřeba volný prostor minimálně 80 centimetrů.
Když se vybuduje nová vodicí linie nebo signální či varovný pás, vedle nich mohou zůstat nebezpečné překážky, do kterých mohou nevidomí lidé narazit.
Problém tedy netkví pouze ve vytváření nových bariér, ale i nedostatečné kontrole prostorů podél nových vodicích linií nebo varovných či signálních pásů.

Návrh

Při vybudování nových vodicích linií, signálních či varovných pásů je třeba zkontrolovat překážky do jednoho metru na obě strany od nich.
Pokud je překážka umístěna příliš blízko, je třeba požádat jejího správce, aby ji posunuli.
V případě překážek na chodníku za ně nejčastěji odpovídá správce veřejných komunikací.
Galerie Šilingrák byla zřízena městskou části Brno střed, a proto její umístění mají na starost Brněnské komunikace.

Konkrétní realizace v Brně

Na Šilingrově náměstí byl z podnětu Poradního sboru pro bezbariérové Brno vybudován signální a varovný pás pro osoby nevidomé, nicméně nebyl zkontrolován prostor podél nich. V tomto prostoru se nacházela překážka v podobě Galerie Šilingrák. Toho si všimla expertka Poradního sboru pro bezbariérové Brno na odstraňování fyzických bariér, která mimo jiné občas provádí školení pro pracovníky Brněnských komunikací o bezbariérovosti prostoru v Brně. Galerii Šilingrák a její umístění si proto vyfotografovala a fotografii použila v prezentaci při následném školení pracovníků Brněnských komunikací, aby demonstrovala příklad nevhodného umístění překážky vůči signálnímu pásu. Na školení byli přítomni i pracovníci stavebního úřadu městské části Brno střed, kteří poté ve spolupráci s pracovníky Brněnských komunikací zařídili, aby Galerie Šilingrák byla do dvou dnů posunuta do vzdálenosti 1 metr od signálního pásu.

Socha je odsunuta od signálního pásu do bezpečné vzdálenosti.

Časová osa

leden 2018:
na Šilingrově náměstí vzniká Galerie Šilingrák
leden 2019:
na Šilingrově náměstí jsou nově vydlážděny signální a varovný pás
únor 2019:
expertka poradního sboru si fotografuje nevhodné umístění galerie vůči signálnímu pásu
březen 2019:
probíhá školení, kde je nevhodné umístění galerie prezentováno
březen 2019:
pracovníci Brněnských komunikací přesouvají Galerii Šilingrák

Omezení řešení

Jsou potřeba lidé, kteří si neustále všímají překážek nevhodně umístěných vůči vodicím liniím a signálním nebo varovným pásům.
Tito lidé musejí být ochotni ozvat se příslušným správcům veřejných komunikací.
Veřejní správci musejí být ochotni realizovat přemístění překážky.
Celé řešení je postaveno na osobních kontaktech a dobré vůli všech zúčastněných.

Závěry

Nestačí, když překážky nezasahují do vodicích linií a signálních či varovných pásů.
Do vzdálenosti minimálně 80 centimetrů od vodicí linie nebo signálního či varovného pásu musí být volný prostor, neboť nevidomí lidé nechodí po liniích a pásech, ale podél nich.
Pokud je překážka příliš blízko, řešením je její posunutí.
Když jsou o posunutí překážky požádáni její správci, bývají schopni posunutí zařídit velmi rychle, neboť minimální vzdálenost 80 cm je uvedena ve vyhlášce č. 398/2009 Sb.

Slovníček

vodicí linie: Hmatem rozpoznatelná linie, která slouží k orientaci osob se zrakovým znevýhodněním při pohybu v prostoru. Vodicí linie rozlišujeme na přirozené vodicí linie a umělé vodicí linie. Přirozená vodicí linie je preferovanější. Jedná se především o přirozené součásti prostoru jako stěna domu, podezdívka plotu nebo obrubník trávníku, naopak v žádném případě není vhodnou vodicí linií obrubník chodníku na hraně vozovky. Umělá vodicí linie je speciálně vytvořený stavební prvek, který tvoří zpravidla podélné drážky, čímž je umožněna hmatová identifikace holí nebo nášlapem. Tento typ bývá využíván v případě, kdy není možné v prostoru využít přirozené vodicí linie.
signální pás: Signální pásy označují lidem nevidomým nebo slabozrakým orientačně důležité místo, které potřebuje přesně identifikovat např. z důvodů nástupu do vozidla hromadné dopravy, přecházení ulice, vchodu do budov zvláště často používaných (knihovna pro nevidomé, centrum sociální a pracovní rehabilitace, speciální školní zařízení, úřad, zdravotnické zařízení apod.). Tento pás je široký 800 až 1000 milimetrů, aby jej nebylo možné nevědomky přejít. Užití signálních pásů k navedení na přechod pro chodce řeší správné nasměrování lidí nevidomých při přecházení, životně důležité je to zejména v případě situování přechodů do oblouků chodníku, na šikmých přechodech a přechodech s mimořádnou délkou. Signální pás směrově vede, a proto na přechodu musí být vždy veden ve směru přecházení, nejlépe v ose přechodu. Délka přímé části signálního pásu musí být minimálně 1,5 m, výjimečně méně (nástupní ostrůvky, střední tramvajový či dělicí pás). Uvedený minimální rozměr platí i pro délky jednotlivých částí signálního pásu s nutnou změnou směru. Změny směru signálního pásu musejí být mimořádné, odůvodněné konkrétní situací a provádějí se přednostně v pravém úhlu.
varovný pás: Varovný pás vyznačuje rozhraní bezpečného a nebezpečného prostoru (např. vstup do vozovky) a na přechodech se provádí v celé šířce přechodu (sníženého obrubníku a rampové části) se současným zachováním minimální délky 0,8 m k místu navázání signálního pásu. Tímto se zabrání situaci, kdy osoba se zrakovým znevýhodněním není schopna situaci vyhodnotit. Pro zamezení vstupu do nebezpečného místa, kde je situace neměnná, a proto ji lze kontrolovat kontaktně holí, se využívá zábran (zábradlí, zarážka pro slepeckou hůl a podobně). U varovného pásu je užití šedé reliéfní dlažby na šedém podkladu nepřijatelné, protože tyto pásy slouží nejen zcela nevidomým lidem, ale usnadňují pohyb v prostoru také lidem prakticky nevidomým nebo silně slabozrakým, pro které by uvedená barevná kombinace nebyla rozpoznatelná. Charakter povrchu varovného pásu je obvykle shodný se signálním pásem. K záměně však nemůže dojít vzhledem k jejich zřetelně odlišné šířce – varovný pás 400 milimetrů (pro interiér 300 milimetrů) a signální pás nejméně 800 milimetrů. Pokud to situace dovoluje, je možné spojit vodicí linii a varovný pás.
vyhláška č. 398/2009 Sb.: Tato vyhláška z roku 2009 se zabývá obecnými technickými požadavky, které zabezpečují bezbariérové užívání staveb. Vyhláška byla vydána v rámci tzv. stavebního zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, Ministerstvem pro místní rozvoj. Vyhláška stanoví obecné technické požadavky na stavby a jejich části tak, aby bylo zabezpečeno jejich užívání osobami s pohybovým, zrakovým, sluchovým a mentálním postižením, osobami pokročilého věku, těhotnými ženami, osobami doprovázejícími dítě v kočárku nebo dítě do tří let. Podle této vyhlášky se postupuje při zpracování dokumentace pro vydání územního rozhodnutí, dále při zpracování technického popisu záměru pro vydání územního souhlasu a při zpracování projektové dokumentace, při povolování nebo ohlašování staveb, při vydávání kolaudačního souhlasu, při užívání a odstraňování staveb nebo zařízení a při kontrolních prohlídkách staveb. Vyhláška stanovuje požadavky na stavby (pozemní komunikace, veřejné prostranství, byty, občanská vybavenost), které musí být posléze splněny.

celý slovníček →