Cíl databáze

Jedná se o druhou ze dvou specializovaných databází.

Předchozí databáze: Osman, R., Doboš, P., Jaurys, H., Kotýnková Krotká, V., Šerý, O., Janča, B., Ovečka, P., Zemánek, P., & Tuček, L. (2024). Specializovaná veřejná databáze bariérových situací pro osoby se smyslovým znevýhodněním v MHD (Verze 2) [Data set]. Zenodo. https://doi.org/10.5281/zenodo.10590759

Dostupná též ve webové podobě na tomto webu

Cílem této databáze je vybrat ty bariérové situace, které jsou z pohledu DPMB řešitelné a pro ty navrhnout možné varianty jejich řešení, popřípadě alespoň zmírnění. Samozřejmě nejde o vyčerpávající seznam všech možných řešení. Často jde jednu a tu stejnou bariérovou situaci řešit například na úrovni změny designu dopravního prostředku, změny technologií využívaných v dopravním prostředku, stavební úpravou zastávky, změnou chování cílových skupin, změnou chování široké veřejnosti atp.

Jednotlivé varianty řešení se však mohou výrazně lišit v míře jejich realizovatelnosti. Jednotlivé varianty tak často představují i různé úrovně řešení bariérových situací, a to od mírného zmírnění až po úplné odstranění. Databáze tak ideově vychází z předpokladu, že přístupnost nemá konečný stav, ale daleko spíše jde o nekonečný proces neustálého zvyšování přístupnosti. V tomto duchu pak každá varianta nabízí různě velké posuny v procesu postupného zvyšování přístupnosti služeb MHD.

Cílové skupiny

Tato databáze se stejně jako ta předchozí zaměřuje výhradně na zkušenosti osob se smyslovým znevýhodněním. Konkrétně se jedná o osoby se zrakovým a se sluchovým znevýhodněním. Zacílení na tyto skupiny odpovídá aktuální poptávce po informacích o potřebách těchto skupin ze strany veřejných institucí, samospráv a samotných provozovatelů městských hromadných doprav.

Městská hromadná doprava prošla v posledních letech v České republice poměrně radikální proměnou ve snaze zpřístupnit své služby uživatelům s pohybovým znevýhodněním. Aktuálně většina provozovatelů městské hromadné dopravy má svůj vozový park plně nízkopodlažní, nebo se k tomuto stavu rychle blíží. Oproti tomu nebyly nároky uživatelů a uživatelek se zrakovým či sluchovým znevýhodněním doposud srovnatelně artikulovány. Z toho důvodu se databáze omezuje výhradně na tyto dvě skupiny uživatelů a uživatelek a bariérové situace ostatních skupin nesleduje.

Metody

Databáze se skládá ze dvou částí, první z nich (levá strana listů) je totožná s předchozí databází, jejíž konstrukce je podrobně popsána v jejím metodickém listu. Druhá část (pravá strana listů) doplňuje bariérové situace o další informace, a to buď o i) způsob vyřešení, ii) důvod neřešení nebo iii) varianty řešení. Tato druhá (pravá) část databáze vznikla na základě tří různých zdrojů dat.

Prvním zdrojem byly rozhovory se zástupci cílových skupin, na základě kterých vznikla předchozí databáze. Konkrétně se jednalo o 10 rozhovorů s lidmi se zrakovým znevýhodněním a 8 rozhovorů s lidmi se sluchovým znevýhodněním, 2 fokusní skupiny s lidmi se sluchovým znevýhodněným (8 účastníků a účastnic + 4 účastníci a účastnice) a 1 fokusní skupina s lidmi se zrakovým znevýhodněním (20 účastníků a účastnic). Část těchto rozhovorů a fokusních skupin byla věnována i návrhům možných řešení z pohledu zástupců cílových skupin.

Druhým zdrojem pak byla rešerše zvyšování přístupnosti služeb MHD poskytovaných dopravními podniky v ČR i v zahraničí. Inspirace vzešlé z těchto rešerší se staly samostatným výstupem v podobě výzkumné zprávy s názvem „Příklady zpřístupňování MHD pro osoby se smyslovým znevýhodněním“ a zároveň druhým zdrojem návrhů variantních řešení bariérových situací.

Třetím zdrojem pak byly rozhovory se zástupci samotného DPMB. Tyto výzkumné rozhovory proběhly se zaměstnanci na různých pracovních pozicích, aby bylo možné shromáždit data pokrývající široké spektrum témat týkajících se bezbariérovosti a provozu DPMB. Cílem bylo získat informace o široké škále činností spadajících do agendy dopravního podniku, které byly nezbytné jak pro návrh vlastních variant řešení, tak i pro posouzení realizovatelnosti variant řešení vzešlých z předchozích dvou zdrojů. Proto byly k rozhovoru osloveny osoby v různých pozicích: generální i dopravní ředitel, vedoucí tiskového oddělení, vedoucí středisek autobusové, trolejbusové i tramvajové dopravy, technický pracovník rozvoje, vedoucí oddělení pro vzdělávání a autoškolu, vedoucí přepravní kontroly atp. Kromě zástupců managementu byly výzkumné rozhovory realizovány i s řadovými zaměstnanci, a to zejména s řidiči a řidičkami veřejné dopravy (autobusů, trolejbusů, tramvají i seniorbusů). Zaměstnanci a zaměstnankyně měly různou délku zkušeností práce pro DPMB s délkou od 2 do 34 let. Celkem bylo uskutečněno 21 rozhovorů v délce 30 minut až 2,5 hodiny, přičemž průměrná délka rozhovoru se pohybovala okolo 1,5 hodiny.

Samotné varianty řešení pak jsou autorským dílem zpracovatelů této databáze sestávajících jak ze zástupců Masarykovy univerzity, tak především DPMB.

Reprezentativita

Databáze je založená primárně na zkušenostech uživatelů a uživatelek s městskou hromadnou dopravou v Brně. Zároveň i varianty řešení vychází především z možností DPMB. Dopravní podniky jednotlivých měst jsou samozřejmě velmi různorodé jak v rozsahu poskytovaných služeb, tak v ekonomických možnostech i v možnostech technických řešení.

Není tedy možné předpokládat, že technické řešení navržené na základě zkušenosti jednoho dopravního podniku je realizovatelné i jinde a naopak, že v jiných podnicích nemohou být možná i jiná řešení, která nebyla navržena zde. S vědomím tohoto úskalí nejsou jednotlivé varianty řešení navrhovány v detailu konkrétních technických parametrů, ale spíše jako určité obecnější směry možných řešení. Konkrétní technická/praktická řešení jsou samozřejmě na posouzení každého jednoho dopravního podniku.

Jazyk

Databáze pracuje s různými označeními cílových skupin. V základním členění jsou bariérové situace tříděny do širokých skupin označených jako „zrakově znevýhodnění“ a „sluchově znevýhodnění“. V případě osob „zrakově znevýhodněných“ pak na úrovni popisů jednotlivých bariérových situací ještě rozlišujeme podskupiny, pro které používáme termíny „nevidomí uživatelé“ MHD, „nevidomí uživatelé s vodicím psem“ a „slabozrací uživatelé“. Přičemž „nevidomým uživatelem“ myslíme člověka, který se při využívání služeb městské hromadné dopravy nemůže opírat o zrak, ale nepoužívá vodicího psa, „nevidomým uživatelem s vodicím psem“ myslíme člověka, který se při využívání služeb městské hromadné dopravy nemůže opírat o zrak, ale používá vodicího psa a „slabozrakým uživatelem“ myslíme člověka, který se při využívání služeb městské hromadné dopravy může alespoň částečně opřít o zrak.

V případě „sluchově znevýhodněných“ jsme obdobné podskupiny nepoužili, protože ve skupině „sluchově znevýhodněných“ existuje daleko větší heterogenita. Protože se zde kombinuje, jak daný člověk slyší (neslyšící, nedoslýchavý), jaké kompenzační pomůcky používá (žádné, naslouchadlo, indukční smyčku) a jaký komunikační systém používá (mluvenou češtinu, psanou češtinu, český znakový jazyk nebo kombinaci vícero systémů) existuje příliš velký počet kombinací. Pro velkou část českých neslyšících je český znakový jazyk jejich mateřským a primárním jazykem. Jelikož jim v dětství na rozdíl od slyšících není přístupný mluvený český jazyk, osvojují si jeho psanou podobu až ve škole a je pro ně tedy jazykem druhým, a proto cizím. Na místo, abychom v popisech konkrétních bariérových situací používali označení podkuspin „sluchově znevýhodněných“, vždy jsme se snažili popsat situaci konkrétní skupiny osob, pro kterou daná situace představuje bariéru.

Odborné termíny

Databáze byla psána jednoduchým jazykem se snahou vyhnout se zbytečně odborným termínům. Nicméně několika termínům jsme se přesto nedokázali vyhnout. Jedná se především o názvy technologií či o zaužívané termíny spojené s městskou hromadnou dopravou, jako jsou indukční smyčka, vysílač pro nevidomé, označník, vodicí linie atd. Samotná databáze neobsahuje slovníček těchto pojmů, nicméně lze využít slovníček dostupný na této webové stránce.

Zkratky

Databáze se snaží vyhnout zbytečnému používání zkratek, nicméně v určitých velmi dobře známých a běžně používaných případech jsme se z důvodu snazší čitelnosti rozhodli některé zkratky použít. Jedná se o tyto zkratky:

BS

bariérová situace

DPMB

Dopravní podnik města Brna, a.s.

DPMBinfo

mobilní aplikace Dopravního podniku města Brno, a.s. s aktuálními informacemi o dopravě

IDS JMK

Integrovaný dopravní systém Jihomoravského kraje

MHD

městská hromadná doprava

MMB

Magistrát města Brna

MU

Masarykova univerzita

ÚAN

Ústřední autobusové nádraží

VPN

vysílač povelů pro nevidomé

VUT

Vysoké učení technické v Brně

ZTP

průkaz osob se zdravotním postižením - zvlášť těžké postižení

ZTP/P

průkaz osob se zdravotním postižením - zvlášť těžké postižení s průvodcem

Definice

vysílač povelů pro nevidomé

Dálkový ovladač, který slouží nevidomým a slabozrakým pro ovládání akustických orientačních zařízení na významných budovách, na zastávkách a v dopravních prostředcích.

indukční smyčka

Asistenční poslechový systém, který poskytuje přístup ke zvukovým informacím osobám nedoslýchavým. Zvukový signál přenáší pomocí proměnlivého elektromagnetického pole přímo do sluchadel bez šumu a jiných rušení na pozadí.

seniorbus

Individualizovaná služba určená pro snadnější cestování k lékaři, na nákupy atp., pomocí níž si uživatelé objednají vůz, který pro ně dojede ve smluvený čas a na smluvené místo. Služba je určena pro osoby starší 70 let nebo držitele průkazů ZTP či ZTP/P s trvalým bydlištěm v Brně.

odblokování dveří

Při příjezdu na zastávku řidič odblokuje dveře, aby bylo možné je otevřít. Samotné odblokování však neznamená otevření, ale pouze možnost nechat je ovládat poptávkovými tlačítky cestující.

otevření dveří

Otevření dveří pak znamená samotné otevření dveří. Dveře může otevřít jak řidič, tak i cestující. Nicméně dveře nikdy nelze otevřít před jejich odblokováním.

úvrať

Dvě nebo více rovnoběžných slepých kolejí, na nichž končí oboustranné tramvaje, a tudíž příslušné konečné zastávky disponují větším počtem nástupišť, ze kterých může tramvaj odjíždět a na která může přijet.

Filtrace

Databáze je konstruována tak, aby se z ní daly vytřídit určité menší skupiny bariérových situací, respektive variantních řešení. Každý datový list (vyřešené BS, vyřazené BS, variantní ŘBS) je rozdělen do dvou částí. První část (levá část listů) obsahuje informace o bariérových situacích (BS).

Druhá část (pravá část listů) obsahuje informace o variantních řešeních bariérových situací (ŘBS). Levou část databáze týkající se BS je možné filtrovat pomocí tří sloupců, a to „uživatelská skupina“, „kategorie“ a „typ bariéry“. Uživatelská skupina nabývá pouze dvou hodnot, a to „zrakově znevýhodnění“ a „sluchově znevýhodnění“. Kategorie nabývá tří hodnot, a to „žitá zkušenost“, „neinformovanost“ a „inspirace“. Typ bariéry nabývá dvou hodnot, a to „systémová“ a „nesystémová“. Pravou část databáze týkající se ŘBS je možné filtrovat podle dvou kategorií, a to „Kategorie ŘBS“ a „Název ŘBS“. Kategorie ŘBS jsou širší a nabývají pouze osmi hodnot, a to „Vozidla a technické požadavky na jejich řešení“, „Infrastruktura (stavební řešení zastávek a dopravních prostor)“, „Řídicí, informační a tarifní systémy (RIS, ELP, EOC)“, „Informační a komunikační kanály (DPMBinfo, web, informační linka, přepážky a osobní setkání)“, „Osvěta řidičů a řidiček (včetně kontaktních pracovníků)“, „Osvěta cestujících“, „Osvěta cílových skupin“, „Seniorbus a DP asistent“. Název ŘBS pak strukturuje data jemněji a nabývá 30 různých hodnot. Příkladem mohou být názvy jako „Vytvoření materiálu v ČZJ“ nebo „Proškolení o specifikách jízdy s cílovými skupinami“.

Pořadí

Aby bylo možné k jedné BS přiřadit vícero variant jejich ŘBS, obsahuje levá část databáze duplicitní řádky. Jinými slovy každá BS je v levé části replikována tolikrát, kolik variant ŘBS má v pravé části databáze.

Z toho důvodu není jednoznačným identifikátorem řádku ID BS (které se může opakovat), ale ID ŘBS, které je pro každý řádek unikátní. ID ŘBS se přitom skládá ze tří částí, které jsou odděleny závorkou; „1(2)1“. Zatímco první číslo označuje ID BS, druhé číslo označuje počet variant řešení pro tuto BS a třetí číslo označuje číslo varianty ŘBS. V tomto případě jde tedy o první ze dvou variant řešení bariérové situace s ID 1.

Databáze přitom reaguje na všech 178 identifikovaných bariérových situací, které rozděluje do tří skupin, a to na vyřešené, vyřazené a variantní. Vyřešené bariérové situace jsou celkem 4, vyřazených je celkem 47 a variantních je celkem 127. K těmto 127 BS bylo vypracováno 336 variant ŘBS, což znamená, že průměrně databáze nabízí více než 2,5 řešení na jednu bariérovou situaci.

Jelikož je databáze připravena pro filtrování, druhotné třídění a vytváření nejrůznějších výběrů, nemá pořadí BS podle ID BS žádnou vypovídací hodnotu. Pořadí ID ŘBS je vždy svázáno s ID BS, nicméně pořadí variant řešení opět nenese žádnou informaci a je tedy možné je považovat za náhodná.

O databázi

Anotace

Databáze nabízí návrhy konkrétních variant řešení bariérových situací identifikovaných a popsaných v databázi bariérových situací pro osoby se smyslovým znevýhodněním v MHD. Navazuje tak na předchozí databázi a rozšiřuje ji o vrstvu, jak je možné na identifikované bariérové situace reagovat. Databáze byla opět zpracována ve spolupráci s Dopravním podnikem města Brna a.s., a tak návrhy možných řešení odpovídají primárně možnostem DPMB. Možnosti jiných dopravních podniků mohou být odlišné a bylo by tak možné navrhnout i jiné varianty řešení. Databáze tak rozhodně nevyčerpává všechny možné varianty řešení, ale nabízí především inspiraci, jak je možné uvažovat o jejich řešení, případně alespoň zmírnění. Databáze jednotlivé varianty řešení nekonkretizuje do přílišného detailu, protože konkrétní technické možnosti řešení mohou být opět v každém dopravním podniku v České republice odlišné. Databáze přitom reaguje na všech 178 identifikovaných bariérových situací, které rozděluje do tří skupin, a to na vyřešené, vyřazené a variantní. Vyřešené bariérové situace jsou celkem 4 a jsou opatřeny popisem způsobu, jak byly vyřešeny. Do skupiny vyřazených bariérových situací bylo zařazeno celkem 47 bariérových situací, které nebylo možné z pohledu DPMB řešit, a to ani ve střednědobém horizontu. Každá bariérová situace je opatřena popisem zdůvodnění její neřešitelnosti pomocí nástrojů, které má DPMB v současnosti k dispozici. Pro zbylých 127 bariérových situací bylo vypracováno 336 variant řešení, což znamená, že průměrně databáze nabízí více než 2,5 řešení na jednu bariérovou situaci.

Klíčová slova

veřejná doprava, přístupnost, bariéra, řešení, lidé se zrakovým znevýhodněním, lidé se sluchovým znevýhodněním

Identifikační číslo

CK04000163-V2

Rok vydání

2024

Autoři

Robert Osman, Lucia Ester Hámorová, Veronika Kotýnková Krotká, Ondřej Šerý, Lukáš Tuček, Pavel Zemánek, Pavel Ovečka, Pavel Doboš

Organizace

Masarykova univerzita, Dopravní podnik města Brna, a.s.

Zdroj

Technická agentura České republiky, Program Doprava 2020+

Projekt

Přístupnost MHD pro osoby se smyslovým znevýhodněním

Číslo projektu

CK04000163

Doba řešení

2023–2025